Vítr z hor

                                                                                                   Z nížin propadlá

v pustině stepí kráčíš

vyprahlou cestou nepohody

a jen údolní nádrž je plná čiré vody

a v dáli v zasněžených horách

krouží, krouží sokoli

 

slábne i dech večerních větrů

a s doteky tvými, podzimními

rozlévá se rudě záře 

mázni ji rukou namočenou

v kaňce půlnočního kalendáře

 

zalitá paprsky noci

černě temná je tvá tvář

ledově chladná i procitáš

v prudkém srázu jasu

 

zakryj si oči, prosím

celý svět je taky slepý

a nevnímá tvou krásu

 

 

---