Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepro okamžik třeba krátký
10. 10. 2005
11
1
1994
Autor
Caallisto
vzpomínám na ty něžné maličkosti a vím, že právě za ně to snažení stojí...
pro chvíle kdy bylo blaze
pro okamžik třeba krátký
pro souznění na podlaze
cesta tam (a zase zpátky)
pro polibek v kostele
pro večer s vůní rohlíků
pro doteky nesmělé
pro ráno (co jsme potichu)
1 názor
Caddy_Gabinka
04. 02. 2006už_v_pyžamku
20. 01. 2006
ehm... okamžiky nás dvou byly o něčem trošku jiném ;) ale vlastně jo, přátelství je taky forma lásky :)))
kujuuuuuuuuu :)
Markous: taky si myslím,že je to zatím to nejlepší, co jsem kdy napsala. Možná proto, že je to ze srdíčka... moc děkuju, potěšil jsi mě ;)
Nenaděje: samota, samota, samota... moc smutná věc :/ Jo a není zač, aspoň mám poprvé pocit, že jsem nepsala jen pro sebe!
Moc hezké a přitom jednochuché a vystížné jako samota. Přesně ses mi trefila do mých pocitů. Díky
to zrovna né, ale stálo by to za pokus ;) Popravdě, bylo to o pocitu, když je někdo vděčný už jen za to, že ti může namazat rohlík k večeři, protože se vidíte jen malounko... teď mě ta vzpomínka trošku rozesmutnila :/ naštěstí svítí sluníčko a tak půjdu obědvat ven. Rohlík :)))
není to zrovna o tulení... mám na mysli tu blízkost, když jsou v jedné místnosti, stačí se držet za ruce se zavřenýma očima... :)
jinak jsem nečekala takové reakce, ale moc mě potěšilo, že ji někdo pochopil :) Dík.
slonovina2
10. 10. 2005
Skvělé!!! moc mě zaujala, zalíbila se, nemám co vytknout, vážně moc dobrá, v jednouduchosti je krása a tak děkuji, že jsem to mohla přečíst. tip s velikým T:)
vlastně taková docela "nakopávací" optimistic future...
no nevim, esli to "snažení" za to stojí.
Ale věc je to milá a přívětivá, myslím, že dokonce cítím, jak se ke mně tulí na podlaze. Nebudu to odhánět...
thanks with tipeque