Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sevelký holky nepláčou
13. 10. 2005
4
0
1592
Autor
Blue_mode
do tmy a do ticha..
mám díru v duši
a všechno mi vytéká
jen touhle dírkou ven
to dobré rychleji,
to špatné zasekává,
lepí se na stěny
a nechává tam kal.
kal smutku,
nejistoty,
zoufalé naděje
a hlavně beznaděje,
zdušený pláč
a tichou výtku
za sevřenými rty.
a pohled na nebe
už vůbec
nepomáhá.
řekněte upřímně,
neříkejte. nic.
leda tak
zaplakat.
pod stůl
a zaplakat.
pak bude líp.
možná.
snad.
Augustin_Šípek
19. 10. 2005
bych řekl, že to chce propláchnout něčím, co ten kal rozpustí a vyplaví, a pak tu díru něčím (někým) zalepit a to špatný do ní už nepouštět ...
Líbí se mi to. Je to jakoby na hraně. Přesný zlom toho, kdy je to v človeku napumpované k prasknutí a on se ještě brání... No jo, no...
Tak snad už jen ten tip :)
Trochu patetický...ale tak já píšu taky:) jen mě to momentálně nějak nezaujalo...
Nicollette
13. 10. 2005
strofa - jen touhle dírkou ven - se mi zdá zbytečná
začátek dost upovídanej - ale:
docela hezky plyne - a od pohledu na nebe - opravdu líbí!