Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSonáta kombinovanou technikou
Výběr: Eilil, vesuvanka, Print
16. 10. 2005
7
0
2711
Autor
Siral
Kvaš
Své nekrology
pouštím do větru
Čpí beztak inkubátorem
Za zahradní zdí
se už dlouho vádí les
opilý pryskyřicí sladkou od jara
O místo na slunci
Měl by být inspirací
pro svárlivé
kolik porozumnění je v boji
v řeči stromů
kolik porozumnnění je v zhasínání
kolik důvěry...
Suchá jehla
Své nekrology
opisované ze stěn inkubátoru
pouštím do větru
Světlo houstne v směr
Cestou mezi smaragdy jehlic
a sluncem jako žárovkou
kterou se topí v drůbežárnách
Když zhasne plamen
vyšlehne ihned modří žhavý jazyk
z téhož místa do podzemí
Modrý kořen oblohy
Olej
Nebesa jsou tak rozpálená
že sálají takřka akvamarínově
a přece vychladají
cestou mezi smaragdy jehlic
a pohledy vytepanými jak gongy
Tak zní podzim
pukle a přeci s nenásilným trváním
Bezpečně v pryskyřici
ztuhlé či tuhnoucí
od jara
Do jara
Tuš s červeným inkoustem
Své nekrology
v řeči lidí
ze stěn inkubátoru
dávám číst větru
a ten je se smíchem rozmetá
Jsou prý to jen překlady
z řeči lesa
za zahradní zdí
Je už dlouho opilý
a dřív narození jeho mumlání slyší
Usměji se
do zimních jablek
Dřevoryt, bukové dřevo
Podzim je úvodem mé Knihy mrtvých
Jejím srdcem je próza zimy
Jejími stranami jsou ulice s vazbou města
v deskách smaragdově zelených jehlic
A její poslední větou je
první sněženka.
Své nekrology
pouštím do větru
Čpí beztak inkubátorem
Za zahradní zdí
se už dlouho vádí les
opilý pryskyřicí sladkou od jara
O místo na slunci
Měl by být inspirací
pro svárlivé
kolik porozumnění je v boji
v řeči stromů
kolik porozumnnění je v zhasínání
kolik důvěry...
Suchá jehla
Své nekrology
opisované ze stěn inkubátoru
pouštím do větru
Světlo houstne v směr
Cestou mezi smaragdy jehlic
a sluncem jako žárovkou
kterou se topí v drůbežárnách
Když zhasne plamen
vyšlehne ihned modří žhavý jazyk
z téhož místa do podzemí
Modrý kořen oblohy
Olej
Nebesa jsou tak rozpálená
že sálají takřka akvamarínově
a přece vychladají
cestou mezi smaragdy jehlic
a pohledy vytepanými jak gongy
Tak zní podzim
pukle a přeci s nenásilným trváním
Bezpečně v pryskyřici
ztuhlé či tuhnoucí
od jara
Do jara
Tuš s červeným inkoustem
Své nekrology
v řeči lidí
ze stěn inkubátoru
dávám číst větru
a ten je se smíchem rozmetá
Jsou prý to jen překlady
z řeči lesa
za zahradní zdí
Je už dlouho opilý
a dřív narození jeho mumlání slyší
Usměji se
do zimních jablek
Dřevoryt, bukové dřevo
Podzim je úvodem mé Knihy mrtvých
Jejím srdcem je próza zimy
Jejími stranami jsou ulice s vazbou města
v deskách smaragdově zelených jehlic
A její poslední větou je
první sněženka.
Dřevoryt se mi taky líbil nejvíc, ale je fakt, a to souhlasím s jenykem, že bych to taky líp strávila rozkouskovaný, víš, jak vidím sáhodlouhý čtení, čelá to na mě dojem ukecanosti dřív, než se vůbec začtu a děsívá mě to jakoby preventivně. Možná by stačila ta rada, co jsem tu četla, udělat mezi tím větší rozestupy, aby to nevypadalo jako jedna jediná báseň, co vyleká potenciálního čtenáře už jen svým rozsahem, byť by byla sebekvalitnější. No a tahle byla, jen ty rozměry byly trošku moooc .... tip rozhodně ano.
všechny malůvky jsou moc krásné...Dřevoryt se mi líbí nejvíc...asi to bude těma sněženkama.o))
Františku, myslíš spíš jako sbírku, nebo spíš seškrtat? Psal jsem to na jeden zátah, tak nevím...
musím ještě běžet, aspoň stručně... dík za rozepsání, on to původně byl text jen o třech odstavcích, ale bylo mi jasné, že se nedá číst... tak jsem to rozčlenil a udělal z toho navazující skládačku
ale když dám mezi částmi větší mezery, tak se ztratí ta provázanost... ale asi budu muset.
no snad až na tu sněženku, ale to je věc vkusu že jo
líbí se mi to hodně, ještě to několikrát pročtu *
si to musim vytisknout - matlale - takhle se to nedá přečíst - vydrž za chvíli ti ty 2,50, nebo kolik stojí papír otluču o hlavu - vydrž....
krásná, zaujala mě moc..... TIP a V
asi bych udělala větší mezery mezi jednotlivými částmi, provázanost se určitě tím neztratí, spíše naopak - čtenář se může znovu volně nadechnout na další čtení :-)))
mi bylo hned jasný - že nejdelší povídání bude během tisku - teď už jen:
- vádí - je možná taky dobře - ale já bych - vadí - unesl/a líp - teda
a u Tuše s červeným inkoustem jsem chybně četl/a - usmějí se do zimních jablek - (místo usměji) - což se mi zdálo zajímavější - ale ani krátké - i - není na škodu
Suchá jehla je geniální! Olej a vůbec celý! - za ty dvě koruny padesát to teda rozhodně stálo! - a stojí za víc!!!
čistej bílej list Ti posílám - tzn. že každá dalsí pochvala tady - je jen nepotřebná hora řečí - chválí se samo*