Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePODZIMNÍ MILOVÁNÍ
18. 10. 2005
6
0
2628
Autor
Lucie_Plocová
Obnaené pae stromů
V záchvěvech větru spílající
Pod nimi ena a mu
Bledá víla, chlapec růolící
V barevném obchodňáku
Z listí aty platí kartou
Do studu vání oděni
Hrají červeně zlatou
Horkost dvou mladých těl
Slunce paprsky objímá
A snad vůně podzimní
eptá: jsi u jenom má
Už ten název ve mně vzbuzoval nedůvěru a po pár řádcích jsem se utvrdil v tom, že námět je stejně originální jako spadané listí na podzim a verše mírně zastydlé... Aspoň poslední věta je dobrá.
Promiň, ale muselo to ven (kritický názor).
ugh ... zaskočila mi Tatranka, pardón :-)
co to je "obchodňák" ??
(pokud obchodní cestující, tak se nabízí zajímavé asociace .. :-) )
P.S. zkus to bez těch kreativních obratů, ´sím)
:-)
Lucie_Plocová
18. 10. 2005
Ony v nás (v lidech) ty melodie hrajou i když o tom nevíme (a nebo si to dokonce nepřejeme). A v melodiích se toho souzvuku nezbavíš.
Psát perem (nebo tužkou) - prostě písmo psané rukou, je taky něco úplně jiného, než přelévat city do úderů (na klávesnici). Mám o tom rozepsanou povídku, ale je tak nějak nekonečně odložená.
Když čtu 'nesmyslné' texty (jako například verše), tak (protože nemám dost rozumu na to, jim rozumět) si představuji obrazy. Bledá víla mne okouzluje a v těch obrazech se objevila dřív, než k ní oči došly v textu. A pak už se vezu na první vlně. Jen ta 'mladá těla' mě trochu bodnou, ale pak se zas upokojím. Jsou to přece jen představy a v těch můžeme zůstat navždy mladí.
Snaha se cení ... i když ....
... a ten rytmus mi přijde zasejc takovej kostrbatej ....
Už sis někdy zkoušela takhle po ránu šoupnout dvojku Sauvignonu?
To se pak volný verše doslova hromaděj pod víčkama.
Lucie_Plocová
18. 10. 2005
atmosféra pěkně vyjádřena... TIP
zaujala mě slova z kritiky Lakrova:
Ony v nás (v lidech) ty melodie hrajou i když o tom nevíme (a nebo si to dokonce nepřejeme). A v melodiích se toho souzvuku nezbavíš.
Psát perem (nebo tužkou) - prostě písmo psané rukou, je taky něco úplně jiného, než přelévat city do úderů (na klávesnici). Mám o tom rozepsanou povídku, ale je tak nějak nekonečně odložená...... určitě něco na tom je, mně se lépe přelévají city do úderů na klávesnici, kdy mám pocit, jako bych hrála na klavír, než do písma psaného rukou.
myslím, že k tomu není co dodat, páni kritici byli hezky výstižní..........tak jen T