Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMeióza
Výběr: Print
19. 10. 2005
32
1
4473
Autor
blbjenka
Jednou se možná neminem
a podlehneme zdání
že geny
v jádře dceřiném
zvepřily
k nepoznání
Sejdem se třeba nad pivem
ve vývařovně duší
pak do tváří si naplivem
a nahlas budem hluší
Ani čekání nespojí
dva, co jsou nahlas němí
odpočívejme v pokoji
tvářemi vzhůru
k zemi
1 názor
fajn připomínka časů, kdy jsem byl nucen tyhlety titěrnosti taky trochu vstřebávat ... a to vepření s posledním slovem parádně evokne Kryla ... klobouk dolů ... :-)*
První je výborná, to musím uznat, i ty povedené, neotřelé rýmy, ale s druhou už to upadá.....závěr dobrý, ale je to stála u mě půl na půl.....