Pozitivní myšlenka

     Napsal mi kamarád. Vím, že ho bolí, co zažil, že neustále přemýšlí, kde udělal chybu. Na chvíli si přestanu sypat sůl do svých ran a zaměřím se na něj. Proč se tak usmívá? Možná... Možná vzpomíná na těch pár šťastných chvil, které zažil a které stále může zažívat.

     Víš, život je o šanci... řekne mi a já se musím ptát - kde ty šance jsou? Vždyť ty projdeš kolem člověka a ani nevíš, jestli ho znáš, nevíš, jestli znáš sám sebe.Je o šanci. A když propásneš jednu, přijde další... řeknu já a pohled v jeho očích se ztratí kdesi v temnotách.Proč teda ty šance nevidim? Proč mám pocit, že mi utíkaj mezi prstama? Když máš zlomený srdce, říkám, ty šance kolem tebe jsou, ale ty je musíš nechat jít. Pak, až se tvoje srdce zahojí, ty šance tu budou pořád.

     Nechápe moje myšlení. Jsem asi trochu mimo...? Ne, to ne, já jen prostě vím, že tě člověk může tisíckrát srazit na kolena, ale ty musíš najít sílu vstát a jít dál, nevracet se do minulosti, ale vidět budoucnost. Zapomínám na realitu? Ale ne, nezapomínám, jemon vím, že po každý bouřce dřív nebo později vyjde slunce...