Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSmutek
29. 01. 2001
5
0
2031
Autor
vanilková
Dusím svoji touhu,
mrazím žár doteků,
chladím rozpálenou kůži
rudou,jak od trnů růží.
Odháním myšlenky dotěrné,
co perou se tu s představou.
Šla jsem k Tobě alespoň ve snu,
čekám,až mě Tvé ruce zahřejou...
Alespoň jsem si početla :-). A máš pravdu, ve dne, nebo v noci, snít je fajn :-).
První čtyři řádky se mi líbí, jen za slovem rudou bych nedala čárku, narušuje rytmus. Myšlenky by se nemusely prát s představou, většinou se jedno z nich pere s realitou.Ohledně posledních dvou řádků, souhlasím s Vojtkem.
P.S. Čekám i Tvou kritiku k mým.
proč ne? to přeci k životu patří... znám to. ale na sny pozor... bývají často velmi záludné...
(závorka): vidíš to moc... negativisticky ;)