Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBlues pro moji jedinou misionářskou polohu
25. 10. 2005
5
1
2173
Autor
JirkaS
Záda mě tlačí od samoty
Postava na páté zdi
ta jediná opravdová známá
nad ránem odchází
(Jako všechny které jsem kdy
měl rád)
A záda dál tlačí...
Ale v noci zase přileze
Po čtyřech Zpitá do němoty
- Řekni mi alespoň slovo
Jediné slovo - Mlčíš -
Jako bys zapomněla co jsme
spolu kdy měli
(Tolik důvěrností...)
Pamatuješ ještě naši tajnou
modlitbu? -
Říznem se spolu
do kůže
má krev se s tvojí
smíchá
My vstoupíme si
do srdcí
a budem sedět
zticha...
A čekat než
se rozední
Kéž by se to jen
smělo!
Nechat si žíly
vykapat
a splynout v jedno
tělo!
(Byli jsme skuteční)
Ne neříkej žes zapomněla...
To mi netvrď!
Šeptal jsem ti ji přeci do tváře
a Ty ses chvěla bílá jako
.....ano tolik tolik
bílá!
Jenže mě ani po těch letech
záda nepřestaly bolet
od samoty
A ty pořád stojíš na páté zdi
- jediná opravdová známá
ke mně stále vztahuješ černé
ruce
Ještě dvě tři hodiny než rozpitá
začneš odcházet
(Stejně jako všechny které
jsem kdy miloval)
Avšak ty se vrátíš
jenže mě dál budou bolet záda
z toho věčného
objímání svých
s t í n ů
Postava na páté zdi
ta jediná opravdová známá
nad ránem odchází
(Jako všechny které jsem kdy
měl rád)
A záda dál tlačí...
Ale v noci zase přileze
Po čtyřech Zpitá do němoty
- Řekni mi alespoň slovo
Jediné slovo - Mlčíš -
Jako bys zapomněla co jsme
spolu kdy měli
(Tolik důvěrností...)
Pamatuješ ještě naši tajnou
modlitbu? -
Říznem se spolu
do kůže
má krev se s tvojí
smíchá
My vstoupíme si
do srdcí
a budem sedět
zticha...
A čekat než
se rozední
Kéž by se to jen
smělo!
Nechat si žíly
vykapat
a splynout v jedno
tělo!
(Byli jsme skuteční)
Ne neříkej žes zapomněla...
To mi netvrď!
Šeptal jsem ti ji přeci do tváře
a Ty ses chvěla bílá jako
.....ano tolik tolik
bílá!
Jenže mě ani po těch letech
záda nepřestaly bolet
od samoty
A ty pořád stojíš na páté zdi
- jediná opravdová známá
ke mně stále vztahuješ černé
ruce
Ještě dvě tři hodiny než rozpitá
začneš odcházet
(Stejně jako všechny které
jsem kdy miloval)
Avšak ty se vrátíš
jenže mě dál budou bolet záda
z toho věčného
objímání svých
s t í n ů
1 názor
Ahoj kočko, díky za koment. Víš, jsem realista :), takže to nechám osudu. Nechci se nikam pěchovat; ostatně na to jsou jiní...
Jinak ještě jednou díky a měj se moc fajn!
PS: Ale nikdy neříkám nikdy - třebas to jednou spolu zapijem :)
...a nejde to a nejde, co-chytit stín:))?...snad v pravý poledne zašlapat ho do země..
a zas se to propadne v záplavě příspěvků...
líbí čéče, fakt moc... klidně bych za tím pustil film a byl by jen podbarevním toho, co je v těch řádcích, tolik, tolik, moc