Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNespoutaní
Autor
Saidhi
Tak mě jednou zase něco napadlo.... Snad se mi tuto myšlenku podaří rozvést a zdárně dokončit....
Tichý, vláčný pohyb. Kopyta buší do země, mohutná šíje se ohýbá jako labutí krk, dlouhá hříva-sprška paprsků zapadajícího slunce. Ranní vzduch rozčíslo jasné, nespoutané zaržání. Rytmus se zrychluje. Víc. Víc… Vypadá to, jako že se vznáší nad zemí, štíhlé nohy se jen jen míhají v závratné rychlosti letu a blesku. Jako okřídlený pták letí krajinou, která se míhá před očima, sotva ji zahlédneš. V očích divokost a nespoutanost, třpyt všech hvězd, co na obloze vidíš. Ale také hloubka a jakýsi tajemný smutek, jež nelze popsat…
Náhlé ticho, přerušované jen prudkým oddechováním zpěněného hřebce. V lesklé hladině jezera se zrcadlí jeho obraz, obraz skvostného majestátu, hrdosti a krásy. Náhle zpozorní. Ušní boltce se napnou, nozdry se jemně zachvívají, v očích se zračí zvědavost a strach. V napjatém očekávání stojí hřebec na břehu jezera, krásnější, hrdější a nespoutanější než kdy jindy. S dlouhou hřívou si pohrává vítr…
Tak jej poprvé spatřila. Symbol svobody a volnosti, symbol divokosti a nádhery a myslela, že je to sen…