Dopis na rozloučení

Náhoda je blbec aneb jak bude ve VB

Je zajímavé, jak lidé reagují na to , když se jim naskytne, splnit si životní sen.

Z některých se stanou nemyslící stvoření , kteří se po hlavě pouští do risku a nevidí před sebou nic jiného než cíl, sen.

Jiní naopak se zastaví a začnou přemýšlet, co kdyby? Co kdyby se to nepovedlo, tak se mi zboří to, čeho už jsem dosáhl a tak. Je to strach nebo pochybnost o svém snu? To je otázka.

Ano časem člověk mění své plány a sny. Člověk mění a Bůh míní…nebo je to naopak?

To už nechám na vás  - na vás , kteří přemýšlíte nad tím nad čím já ne.

Takže, jak jsem napsal člověk mění v průběhu svého života své plány a sny. To ,co jsem chtěl v patnácti a šel jsem za tím, se mi nyní zdá zbytečné a místo toho mám jiný sen. To je naprosto přirozené. Horší by bylo, kdybych v patnácti někomu slíbil, že ten sen splním, tak vlastně nenaplňuji svůj sen, ale jen svůj slib – nejhorší je, že ten komu jsem to slíbil, to nevysvětlím a někdy to nevysvětlím ani sám sobě.

Snad nejhorší je vybrat si, když se objeví dva naprosto stejné alternativy snů, plánů a přání. Když se najednou vyskytne možnost naplnit si starší a pro mě ještě důležitý sen a hned vedle toho se objeví jiný pro mě stejně důležitý sen, ke kterému se naskýtá taky možnost si ho splnit.

To se potom člověk může zbláznit z přemýšlení a nakonec dojde k závěru, že nic neví a toho rozhodí ještě víc.

To přichází období přemýšlení ,proč je ten sen pro mě důležitý apod. Já bych to nazval ,že začnu pochybovat a svých snech a tím i tak drobet o sobě.

Není nic lepší když do této rvačky rozumu , pocitů, přesvědčení a bůh ví čeho ještě, vstoupí slečna jménem Náhoda. Ano tato situace je, jakoby stvořená k porození takové osudové Náhody, která nám převrátí život naruby a posune nás zase o kousek kupředu.

Potom opravdu stačí málo: zamilovat se, zlomit si nohu a tak nestihnu vlak a další mi už nejede – prostě něco, co se mi náhodou ne mou vinou postaví do plnění jednoho z mých snů.

Jednou se mi taková náhoda postavila do cesty a já s ní nesouhlasil. Do té doby dokud ta má stálá nerozhodnost neporodila osudovou Náhodu jsem nedokázal určit, který cíl je pro mě ten pravý. Po porodu a mém prozření  jsem zjistil, že není až tak důležité plnit sliby, které už ani nevím proč jsem je sliboval ale že je důležitější plnit sliby, které jsem dal někdy v minulosti sobě a být tak drobet sobec. Prostě ,je to můj život a já nemůžu žít pořád v pochybách a stále si opakovat  to známe KDYBY.

Když se zamyslím, co jsem komu, kdy slíbil, co dokážu a kam dojdu, skončil bych určitě někde jinde než jsem, ale nepoznal bych to, co jsem poznal a možná, ani  bych nepoznal, nebýt té osudové Náhody, kdo jsem.

Nejdůležitější je pro mě poznat sám sebe a poznáním  sebe sama můžu s klidným svědomým říct, co je dobrý a co je špatný.

Např. Když jsem šel kvůli holce na vysokou jen kvůli tomu, že jsem jí to slíbil a  já chtěl jít někam jinam. Myslel jsem pořád na ní a škola byla ona. Když jsem po čase dostal kopačky, tak jsem chtěl ze školou praštit. Potom má nerozhodnost porodila osudovou náhodu a já poznal sám sebe. Poznal jsem, že není důležitý,jak jsem se dostal a proč, ale důležitý je, že jsem tu a jen a jen na mě, co s tím udělám, a když si budu říkat kdyby, tak skončím dřív než začnu a nehnu se tak z místa. Prostě jsem zapřel slib a zavřel oči sám před sebou a šel do toho hlava nehlava, ať se děje cokoliv…porušil jsem slib , který jsem jí dal a to, že jsem šel na vysokou jen a jen kvůli ní, a že když se rozejdeme, tak s tím praštím.

Co myslíš, měl jsem s tím praštit, když jsem jí to slíbil a byl to můj sen dělat něco jiného, a nebo když jsem tu, tak to dodělám, ať se děje cokoliv a potom se uvidí?

To nechám na osudu a náhodě ..ona mi pak ukáže jestli jsem udělal správně….

Radši ani nemyslím co kdyby, ale myslím co když.,co když udělám, co když neudělám cítíš v tom ten přítomný čas….řeším přítomnost a minulost nechávám minulostí a budoucnost nechávám osudu a náhodě…je jen na mě, jak se k tomu postavím, ale hodnocení nechávám na osudu a náhodě…blbá náhoda ti převrátí život a je schopná přehodnotit tvé hodnoty a tím i přehodnotí to, co bylo dobré a špatné….

Někdy je prostě dobrý hodit si korunou a nechat to náhodě…zbavuje tě to jakési odpovědnosti.

Náhoda je blbec a co ty víš, co tě čeká v budoucnosti…nikdy, ani když budeš chtít sebe víc, sen si nesplníš, proto je to taky sen.

Do splnění plánů v budoucnosti ti brání náhoda.

Co využít té náhody a použít jí k rozhodnutí mezi dvěma plány, které jsou reálné a pro tebe mají stejnou hodnotu.

Předpověď počasí ve VB:

Na tuto roční období nebývalé teplo a slunečno. Venkovní teplota se bude pohybovat tak vysoko, že rozehřeje každé anglické srdce a vykouzlí úsměv na rtu.

Předpověď počasí v Čechách:

Na tuto dobu nezvykle zataženo ale příjemně…jako by se nám sluníčko ukrylo kde si a poznávalo cosi.

Venkovní teplota : bude chladno, ale krásná vzpomínka nás zahřeje.

Vrátí se sluníčko zpět do Čech?

Nevím, ale co vím, že když se nevrátí tak nám bude chybět ale pořád nám zbývá mnoho krásných vzpomínek, které nás zahřenou i v těch nejtužších mrazech.

Je krásný pocit, vědět, že jsem měl možnost poznat jak se směje sluníčko. Je krásný pocit, že jsem věděl a vím co sluníčko rozesměje. Bude krásná vzpomínka a stále živá, když se sluníčko poprvé na mě usmálo. Byla by škoda o sluníčko ochudit i jiné lidičky a nechávat si ho tady pro sebe. I když vím, že jakmile se na mě sluníčko usměje naposledy a zamává mi už ho neuvidím ale bude mě stále hřát v srdíčku vzpomínka na něj. Budu šťastný, když ono bude šťastné.Budu veselý, když budu vědět, že i ono se směje a budu na sebe strašně hrdej, když se dozvím, že sluníčko tam, kam odejde, najde to, co hledalo.

Žu, ať už se rozhodneš jakkoliv, věř, vždy tady s námi zůstaneš !!!

Neřeš prosím co kdyby, ale řeš co když – nejlepší je ale vůbec nic neřešit..ono to přijde…náhoda je fakt blbec !!!

Šťastnou cestu ti přejí britské aerolinie…běž si za svým hlava nehlava, jen náhoda Ti ukáže jestli si udělala správně nebo ne…