Možná

Možná budu mít smůlu

a už nikdy neuvidím křídla letících ptáků.

Možná se zítra probudím

a zjistím, že tady nejsi.

Že jsi někam odešla.

Daleko.

Kam už za Tebou nemohu.

Že jsi za sebou spálila mosty

a já bohužel nemám křídla.

A tak Tě budu hledat.

Já vím, to se neříká.

Ale už jsem holt takovej.

Zapálím si cigaretu,

zamávám rackům,

protáhnu si záda

a půjdu dál.

Až tam za obzor,

kde mi nikdo nebude vyčítat stavění vzdušných zámků.

Zahraju si dámu s Napoleonem a pan Shakespeare mi bude radit přes rameno.

Partii samozřejmě vyhraju.

Napoleon odjede trucovat na Elbu

a my s Williamem se příšerně opijem.

Budeme na sebe řvát sonety

a já budu doufat,

že tam přijdeš za mnou.