Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seU studánky
08. 11. 2005
4
0
2717
Autor
tonas
U studánky
Vkleče se klaníme vodě.
Pánu Bohu v onu chvíli
ukazujeme záda
a jsme pohansky nezdvořilí
Hlt ze studánky za hřích stojí
první je žízeň, potom pokora
Když má člověk sucho v ústech
i bohabojnost okorá
Žíznivý skláním hlavu k vodě
na chvíli zastavuji dech
když zlatý měsíc ze zrcadla
rozprostře se ti na ňadrech
Jako bych zkoušel ryzost kovu
pokládám ústa na hladinu
a dotýkám se stále znovu
hladkých a pevných prsou tvýchV měsíčním tichu rozezní se
tichý a svolující smích(8.11.2006)
Marcela.K.
23. 11. 2005Furthimwald
08. 11. 2005
Kdybych to psal já, poslední dva řádky by byly samostatnou sloukou, protože vymezují vcelku očekávaný závěr. Myslím, že tomu na hoře je úplně fuk, jeslti se k němu stavíš zády (doslova, nikoli přeneseně) při pití ze studánky nebo při souloži.
Myslím, že v té básničce je docela přiměřeně místo pro obé. Ten názor, že pánu Bohu je to jedno, s panem Goldsteinem ovšem sdílím. Děkuji za názor
Hlt ze studánky za hřích stojí,
první je žízeň, potom pokora.
Když má člověk sucho v ústech
i bohabojnost okorá.
to je pravda... celá báseň je nápaditá, moc hezká, jemná.... TIP