Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMýtina . . .
07. 11. 2005
0
0
1270
Autor
Melian
Kráčej lesem, dýchej zhluboka,
vnímej jak kol tebe příroda divoká
voní a žije,
dýchá a pije
čerstvý vzduch a vodu z řek.
Poklekni tiše v měkký mech;
pohlédni vzhůru k perutím stromů,
naslouchej větru a listí šumu.
Skrze větve hvězd svit pozoruj,
pak možná, padne-li zrak tvůj
na mýtinu vprostřed lesa,
spatříš Lúthien . . .
vnímej jak kol tebe příroda divoká
voní a žije,
dýchá a pije
čerstvý vzduch a vodu z řek.
Poklekni tiše v měkký mech;
pohlédni vzhůru k perutím stromů,
naslouchej větru a listí šumu.
Skrze větve hvězd svit pozoruj,
pak možná, padne-li zrak tvůj
na mýtinu vprostřed lesa,
spatříš Lúthien . . .
Mám rád západní moře
tající dávný sen
víc tajemství skrývá
v očích jen Lúthien
Mám rád měsíční nebe
noc je mi víc než den
víc stříbra padá
jen z vlasů Lúthien
Mám rád slavičí píseň
v lesích před úsvitem
víc zlata mívá
v hrdle jen Lúthien
- - -
jen taková vzpomínka (nejsem autorem té básně)
zmínka o Lúthien na konci tvé básně posunula celý dojem úplně jinam, u mě právě k této básni.
Jinak příjemné čtení (osobně nemusím "kol, perutě stromů apod., ale tady se to docela snese)