Stín

teď už je to minulostí, ale byla určena pro J.K.

Mezi stromy se mihl stín,
bíle a stříbřitě zasvítil.
Pak ke mě stále blíže vířil,
skvěl se,zářil, jasně třpytil.

Zvědavostí zmírám a touhou,
však nehýbám se.
Šanci mám na chvilku pouhou
spatřit ...
... jednorožce.

Oči mu svítí září tajemnou,
pohyby má tak jemné.
Odkládá plachost svou.
Tajím dech ... již stojí u mne ...
a hlavu svou do klína mi pokládá ...

---