Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Venku

Výběr: hai_mal, vesuvanka, jenyk

21. 11. 2005

2273

Autor

America

topím se v bublinách černé díry

foukací panenka na mě plazí jazyk

je to smutné, že máme dnes hvězdy na dosah ruky, že?

tvůj hlas mě hladí i Venku, kde se prostor srůstá s časem

kde voda je základem pokřivenosti vesmíru, ty beztížné

louže rozprostírajíci se do tvarů připomínají mi zvuk

e-fonického brnkání kytar, vznáší se kolem

kde?

vznáším se kolem

sebe / má křídově bílá duše už nikomu neubližuje, jsem tu

dočista sám

a za koncem vesmíru je bílé plátno

kam jednou každý

namaluje obraz svého já

velký jako kaňka od inkoustu

Che: tady je třeba příklad těch automatismů - sednu a nevim co napíšu, ale často z toho i něco zajímavého vyleze, nemusí to být jenom prostředek - já jsem si to nakonec docela oblíbil i jako samostatnou formu

pozorovatel

25. 11. 2005

Dát tip

fyzikální báseň!! vybral bych si jen kousky a a za koncem vesmíru je bílé plátno kam jednou každý namaluje obraz svého já - to je dost filosofický...jen se nad tím zamyslet, že ano

vesuvanka

22. 11. 2005

Dát tip

a za koncem vesmíru je bílé plátno kam jednou každý namaluje obraz svého já velký jako kaňka od inkoustu pěkně vyjádřené.... zaujalo mě moc.... TIP a V