Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDlouho jsem hledal učení
05. 02. 2001
4
0
4245
Autor
hermit
. . .
Dlouho jsem hledal učení
a náhle přede mnou vyvstaly celé linie mistrů:
cesta se rodí před mou nohou.
Dívám se nalevo i napravo,
kam bych šel?
Všechno je mým domovem.
Nikdo nevidí, kam jde mladý blázen,
jen zelené obilí šelestí v poli.
Chechtám se a slzy mi tečou po tvářích.
Potkal jsem bílou stařenku s psíkem,
zdravím ty dobré známé.
Vracím se domů ke své ženě.
Nikdy už nenapíšu jedinou báseň.
A kdyby mě sváděly zlé síly -
kdo by se bál v tomto čerstvém povětří?
a jak říkám
je to ve Slunci
Stévlu Trávy
a Pohledu
a Život, Pan Život mě donutil k slzám.....
:o)))! Myslím že vím...ten pocit asi znám...a jsou to pro mě jedny z nejkrásnějších chvílí tady na světě...souznění a chvilkový procitnutí...a možná to bylo o něčem jiném ale já tam našla svou i svou RADOST...děkuju*.
tabularasa
05. 02. 2001
Vyjan: hmmm, Gautama tedy vážně nejsem... :-)
(mám ho ve velké úctě)
Ono to možná vyznívá, jako bych se cítil Gautamou být, ale takový dojem bych vážně nerad vzbudil. ):-|
Je v tom jen RADOST. Zapsal jsem si tím tenkrát hlavně pro sebe jeden nezapomenutelný prožitek.