Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJsi
Výběr: vesuvanka
28. 11. 2005
15
3
5258
Autor
Robinia
Jsi...
ukrytá v žízni studánky,
v touze letu ptačích křídel,
v hladovění příštích sklizní.
Jsi...
v netrpělivé chvíli čekání,
v dlouhých objetích
a v letmém ohlédnutí,
Jsi...
v dychtivosti dětí
ve vzpomínkách starců
i v krátkém okamžiku věčnosti
Jsi...
v návratu stěhovavých ptáků,
v nekonečnu sbíhajících kolejnic
a v cestách za obzorem
Jsi...
v šepotu deště i burácení hromů
v nočním vánku i v poledním žáru
ve světle hvězd.
Jsi...
v ranním probouzení
v červánky zrůžovělém večeru
i v pohlazení noci.
Jsi.
Lásko.3 názory
sestricka.slunicko1
18. 04. 2007
Napsala jsi to opravdu krásně a přesvědčivě..... a i kdyby tam to poslední slovo nebylo <čímž neříkám, že nemá> tak tam bylo od počátku (pro mě a myslím...nejen)... dík, byl to pro mě hezký závěr dne...:-)...*t
Pohledem tvým se dívám rád
i když teď málo času mám
mé oči zasněné se mohou smát
s citem slova znovu pročítám
- a jsem rád že tu na Písmáku JSI -
(díky za to, že mé myšlenky se na chvíli vrhnou do krásna)
T*
synáček: Děkuji, Tvoje slova jsou pohlazením.
supismus: :-) Díky
Eunuch: Napíšeš ještě lepší, uvidíš
Vlnka: Děkuji
Eg_Ar_11: že by to bylo v kolenou?
si z toho nic nedělej, já nepohrdám a na stará a steřelá kolena také víc ufňukanýho sentimentu pozoruju.....
ohoho ......... něžné a popisné ...... z palety malířské ukradlas odstíny těch nejjemnějších barev .......... *
a právě proto, že já ani ve 13-ti takhle sentimentální nebyla ... našlapuju tiše a nezávidím
synáček: Jen s úžasem zírám, jak krásně jsi tu myšlenku dotáhl do konce... to moje je slabý odvar.
Eg_Ar_11 Děkuji... a víš, že ve třinácti jsem taky tak sentimentální zdaleka nebyla...
jenyk Ani nechci, abys něco tvrdil :-), moc dobře vím, že tohle spousta lidí spíš odsoudí a pohrdne. Láskou totiž mnozí s přehledem pohrdají...
hai_mal Děkuji i Tobě, teď ze mě optimismus opravdu přímo srší...
supismus Děkuji. Ale když si přečteš, co napsal synáček, pak je jasné, že ta myšlenka mohla být ještě lépe zpracovaná.
Robinia: Tvoje básnička není žádný odvar, natož pak slabý... ale naopak - je to spouštěcí reakce.... Bez Tvých slov by tu nebyla slovíčka moje... Dost možná, že by dokonce nikdy ani nespatřila tento svět... Byla to věc dialogu... stejně tak jako je dialogem láska...
Jsi, lásko, v odhodlání vytrvat…
(a uraganem vánku…)
Jsi silou nejpevnějších pout…
lehčích než křídla spánku…
Jsi žárem roztavený kov…(Jsi beze sklizně zráním…)
vylitý do červánků…Jsi kruh, jenž třeba rozetnout
T****(…a spojit rukou dáním…)