Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRadujme se - tři, dva, jedna, teď!
Autor
Fairiella
Vánoce – svátky klidu. Ale čí je to klid? Dětí a přírody. Honba za dárky, komercionalizace Vánoc ničí zbytek atmosféry…
Vánoce – svátky radosti. Pro koho však? Pro ty, jichž se příprava umělé vánoční nálady týká co nejméně. Pro materialisty mající největší radost v roce, když sedí před velkou hromadou dárků. Pro ty, kteří na prchavý okamžik uvěří, že láska, porozumění a souznění, které jim chybí po celý rok, se zjeví právě na konci zimy uprostřed všech světýlek a cukroví a jehličí…
Vánoce – svátky tradice. Ale jaké tradice? Rok co rok se duch Vánoc vzdaluje, jak jsme starší a starší. Postupem věku totiž poznáme, jak je toto období neromantická záležitost. Už nevidíme krásu ve vůni jehličí, když si uvědomíme, že musely být podťaty desítky smrčků a jedliček jen proto, aby uschly v přetopených domovech… Už se netěšíme z dárků, vidíme totiž, jak těžce se vybírají, jak je to každým rokem těžší, jak se z nás snaží maloobchodní řetězce vycucat peníze a jak se jim to daří.
Vánoce – svátky zrození Ježíše. A vysvětlí mi někdo tedy, proč na mě odevšad zírají poblikávající Santa Clausové (z útrob některých dokonce znějí americké vánoční koledy)?! Proč je vše tolik uspěchané, kýčovité, přebarvené a zuřivě se snažící navodit vánoční atmosféru?
Vánoce – svátky koho? Hypermarketů, výrobců a… dětí. Jen díky nim patrně přetrvává snaha udržet vodu ve spojených dlaních. Však prapůvodem těchto svátků bylo prý také jedno malé dítě – Ježíšek.