Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCo nechci říct
30. 11. 2005
5
0
1231
Autor
8berry
Ještě naposledy pohladím tvou postýlku
bílou jak padlý snih..
ještě naposledy
při snídani táta rozlil mlíko..
křičel a radši potom ztich..
a ty už nejsi tady..
Ještě naposledy poskládám tvou košilku,
tajně si přivoním..
ještě naposledy
při žehlení jsem si spálila prst,
tak jak říkávalas.. v studené vodě ochladím..
a ty nejsi tady..
Ještě naposledy srovnám tvé boty přede dveřmi,
ty červené..
ještě naposledy
jak dlouho ještě budu růst, než obuji je
kdo bude počítat ty roky.. ty už ne...
a ty nejsi tady..
Ještě naposledy omluvím tě ve škole,
že nepřijdeš na schůzky třídní..
ještě naposledy
ani nevíš, že budu mít samé jedničky,
no tak promluv, něco řekni..
a ty nejsi tady..
Ještě naposledy chtěla jsem ti říci o chlapci,
co se mi líbí..
ještě naposledy
však mluvit s bílou postelí..vždyť jsem sama..
má slova odešla s tebou.. zůstanou nevyřčena..
navždy.. ty už nejsi tady...
Prosím, abych vás nepřiváděla v omyl, berte prolog jako inspiraci. Tomorrow se mi vybavilo, když jsem poprvé viděla Pelíšky a tak to vzniklo společně s představou, jak to asi musí být srdce-prázdnoucí.. Každopádně díky... mám želví slzy :)... Moje maminka se těší relativně dobrému zdraví, budiž jí přáno..