Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBolest
02. 12. 2005
3
1
1114
Autor
Včelka
Motýlí křídla větrem šumí,
jsme spolu jenom na pár chvilek.
Nikdo se náhle nevyptává,
nevyčítá mi, že jsem snílek.
Mám pocit, že v očích tvých se utopím,
při úsměvu tvém jako ledovec taji.
Jak ráda o nás dvou já sním
a nejen bláznům se bláznivé sny zdají...
Když líbáš mě, tak se z toho chvěju,
a věřte mi, není to zima.
S tebou ráda brečím, ráda se směju,
přemýšlím, proč jsi trak prima?!
Jestli někdo má něco proti nám,
nech to být, vím, jsou to fámy.
Půjdem vstříct nebeským výšinám,
možná i láska půjde s námi...
jsme spolu jenom na pár chvilek.
Nikdo se náhle nevyptává,
nevyčítá mi, že jsem snílek.
Mám pocit, že v očích tvých se utopím,
při úsměvu tvém jako ledovec taji.
Jak ráda o nás dvou já sním
a nejen bláznům se bláznivé sny zdají...
Když líbáš mě, tak se z toho chvěju,
a věřte mi, není to zima.
S tebou ráda brečím, ráda se směju,
přemýšlím, proč jsi trak prima?!
Jestli někdo má něco proti nám,
nech to být, vím, jsou to fámy.
Půjdem vstříct nebeským výšinám,
možná i láska půjde s námi...
1 názor
Má to fajn pasáže, dobře se čte. A holky nade mnou maj pravdu. Chvíly bolí, pak nasere a nakonec mrzí. Nejhorší je začít se hrabat sám v sobě a hledat tu zkurvenou chybu