Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHeidelberg
Výběr: Print
06. 12. 2005
5
0
1770
Autor
JardaCH
Jednou zapomenu | ||||
Na slavnou univerzitu | ||||
Dr. Semmelweisse | ||||
Člověka s tvým jménem | ||||
Ale na co určitě nikdy nezapomenu | ||||
Jsou tvé klobouky | ||||
Na toho chlápka ve slamáku | ||||
Který hrál na ulici na gibsonku | ||||
Blues | ||||
A blues to já mám rád | ||||
A v další směně ho vystřídal | ||||
Prostovlasý černoch se španělkou | ||||
Další černoch ve žlutém tričku seděl na lavičce | ||||
A na hlavě měl krásně nepadnoucí bouřku | ||||
A pak ta holka | ||||
S kloboučkem upleteným z červených a žlutých proužků | ||||
Červená a žlutá Červená a žlutá |
||||
Červená a žlutá... |
Já tam byl v někdy v létě jen na skok ze Stuttgartu. V ZOO jsem byl, na to jsem ujetej.
....:-) nikdy som tam nebola, ale napisal si to tak, ze si to clovek celkom aj dokaze predstavit, a je to velmi prijemna cerveno-zlta predstava
Kde je ta hranice, kde končí poezie a začíná próza?
Já osobně mám dojem, že tohle se poezii podobá jen skutečností, že věty nejsou v nekonečném řádku.
Kde je ta hranice? Toť otázka! A myslím, že kdybychom ji zodpověděli, dostaneme se do učebnic. Je to věc názoru a souhlasím, že tenhle text je někde na té hranici.
Ad plovárna: Určitě ne. Nakonec jsem psal, že je to věc názoru. A tenhle text se pohybuje někde u jedné z MNOHÝCH hranic.
jojo.. a kdy? já tu krásnou scénu viděl počátkem září, a taky výstavu "Psychiatrie in Afrika" a universitvní městečko a lidi u svíček u řeky.. a spal jsem u ZOO a .. tak. Třeba jsme se tam taky potkali :)
**t*