Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTri bodky
06. 12. 2005
3
4
4104
Autor
krempi
Hm... Niekto nimi život začína a niekto je rád ak sa jeho život i nimi končí.
Včera sa bola prejsť sama, len tak, po meste. Premýšľala o živote ako vždy a nič ju nemohlo v tej chvíli vyrušiť. Ak nerátala padajúce lístie. Nemyslí si, že oni sú radi opadané. To len život tak chcel. A zase sa nik nepýtal, čo chcú oni. Hej, počula, že o tom je život, ale podľa nej, život si síce vyberá, ale osudom je iné.
Potom si sadla na lavičku, ale nie v parku, ako každý iný. Sedela na autobusovej stanici a sledovala ľudí. Nástup a výstup...nástup a výstup...
...a pád...a krik a rev... Vraj tak mu treba. Podľa nej nie. A nenašiel sa nik, kto by mu pomohol. Bol malý a utekal na autobus. Zrejme sa ponáhľal zo školy domov. Ani ona sa nezdvihla z vyhriatej lavičky...
Ona to vôbec nepredpokladala. Vôbec to netušila. Vôbec to nechcela.
Trocha sniť a vymaniť sa z reality. Jej sa to podarilo, a aj keď teraz platí, je šťastná a keď myslí je nabitá silnou energiou. A to len málokto v živote dokáže, byť slzavý dvojako, smutne a zároveň plný sily a energie.
Potom zavrela oči a nechala si s vlasmi pohrávať. To ona miluje! Ibaže, teraz je to vietor a je neskutočne nežný a zároveň tak vášnivý. Je spokojná, lebo nemusí opäť výčitky. Hoci aj tie stoja za to.
...prišiel...nie...
Myslí na motýľa, ktorý jej tak krásne dráždi svojimi nôžkami pokožku. Niekedy sa zapletie do rozpustených vlasoch padajúcich cez šiju a na trepotaní krídielok vidno, aký je rád. A na jej pootvorených perách sa tiež zračí blahobyt.
Čaká...vietor pomaly utícha a ona verí. V čo? V dokonalosť!
...priletel! Motýľ! Dokonalý motýľ sa do nej zaboril a hoci ona vníma jeho krehkosť, silno ho stisne. Sú šťastní! Celý svet je šťastný!
Opäť nemôže sniť. Je hviezdna obloha a ona sa díva na jednu z nich. Ešte stále. Je to divné a pre iných by bolo nepochopiteľné. Ale ona vie. Dokonalosť!
Už sní...a krásne to s ňou vrie. To anjel. Má tak jemné perie, ale ona nemá strach sa ich dotýkať. Cíti nebesá! Cíti dokonalosť! Cítia nebesá!
Najedla sa a má nepokoj. Vedľa nej sa vlni závoj v rytme dňa a ona vníma jeho nevinnosť a nepokoj. Už chápe aj ten svoj. Ale čím viac nepokoja v tej nevinnosti, tým viac dokonalosti v nedokonalosti.
Musí ísť... Už opäť.
Ulica tak prázdna i keď mnoho ľudí, ulica tak prázdna i keď jej úsmev daruje.
Motýľ, hviezda, anjel, závoj...
Hviezda, anjel, závoj, motýľ...
Anjel, závoj, motýľ, hviezda...
Závoj, motýľ, hviezda, anjel...
A čo nasleduje za tromi bodkami? Ďalšie dokonalosti v nedokonalosti... Ďalšie šťastie v nešťastí... Ďalšia nádej bez viery... Ďalšie tri bodky...smrť očakávaná s troma bodkami!
Vezmem do rúk hrsť skaly.
Krv sa mi z dlani valí.
Jazykom k nej privoniam.
Škodoradostne supom zamávam.
Sfúknem sviečku.
Už nie som sám.
4 názory
Páči sa mi. Slovenčinu ľúbim,, takže som prečítala bez problémov. Najskôr som si spomenula na jedno dielko autora synáček, ale Tvoje dielko je iné. Tiež pekné...
aleš-novák
22. 09. 2007
Vidím v tom kousek sebe:)Hlavně na začátku.Taky miluju,když si vítr pohrává s mými vlasy:)Ještě potkat mého anděla a možná se uvidím v celým dílku:)
taky nejsem zrovna zběhlá ve slovenčině....tak snad sem to pochopila dobře všecko....:))
líp by se mi to četlo by to byli v první osobě, bylo by to i o něco osobnější....nad koncem jsem se docela zamyslela....
Krempi, nebude ti (doufám) vadit, když ti nedám T!P? Nic takového jako T!P do začátku, (tohle je totiž tvé první dílko na Písmáku) ani za snahu, nedej bože z lítosti nedávám.
Můj dojem: Myslím, že by se u tohoto dílka hodila více kategorie Ostatní nezařaditelné. Zdá se mi totiž, že se jedná o (ne)povídku, kterou jsi napsala v nepříliš radostné náladě a účelem napsání bylo jakési vypovídání se.
K dílku: Postrádám pořádnou dějovou linii. Je to jen takový koloběh myšlenek hlavního hrdiny, který zažívá nepříjemnou depku, jen tak přemýšlí a potlouká se po ulicích.
...utekal na autobus - asi to nebude tvá chyba, ale slovo "autobus" se ztrácí někde za modrým okrajem.
Co se týče slohu: Na tom bys měla zapracovat.
Zkus si dílko přečíst nahlas, jako bys ho měla přednášet. Nadmíru opakovaná slova měla pravděpodobně ve čtenáři něco oživit, ale mě připadá, že opakující se slova dílku škodí.
BTW: Píšeš dobře a budeš ještě lepší, stačí si počkat na ten správnej nápad a všem na Písmáku vytřeš zrak.
Přečtu si od tebe ještě něco... :-)
dakujem moc!
hej, mas pravdu, to neni poviedka, ale konecne niekto mi to povedal, bo kazdy len, ze nech to strcim do poviedky a ani ja si nebola ista (dam na tvoju radu:-)
Mám rád sezení na autobusevé lavičce. V parku je občas a příliš klid, ale na zastávce to žije.
Promiň jazyková bariera mezi českým a slovenským jazykem mi nedovolila dočíst tvé dílko. Rád bych tak uřinil, ale strašně těžce se to čte
taze este raz, ak by si mal zaujem, ja rada co to prelozim, teda sa o to pokusim.... :-)