Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Už je mi jedno

07. 02. 2001
3
0
2986
Autor
Zolo

Z vojny

Už je mi jedno
Jestli někdo zavolá
Sedím tu sám se svým Bohem
Uvězněný do chvíle zapomnění
A piju kávu
Kolem je průser
A srdce bolí
Že nemůžu říct ani o tom ...
Čemu zas tolik sice nerozumím
O mém Bohu, co je tu se mnou
Uvězněný

Svět na nás zapomněl (všichni známí )
Ale my na sebe máme času dost
Já a můj Bůh
Uvězněni do chvíle zapomnění
Andulka
17. 02. 2005
Dát tip
fajn....jsou chvile...caste...kdy sem desne rada sama doma....a to si pak ruzne hraju ......a tahle basen ma takovou tu stejnou naladu....:-)*

Čtyři struny na Zolově baskytaře jsou pravděpodobně silné dost! To možná ta basa je bůh! Věci jsou většinou věrnější, než lidi. Vzpomínám si, že jsem měl na vojně taky svého boha. To asi každej, ale někdo o tom napsat umí!*

jorel
02. 04. 2001
Dát tip
. ty . tečky . jsou . čtyři struny naděje když jedna praskne další zbývají když prasknou všechny zůstává už jen ... .

Ramona
16. 02. 2001
Dát tip
myrinda to napsala jasně - ty tečky ! tyhle pocity jsem neměla na vojně, ale někde jinde, takže je asi vidět, že jsem holka ~ ~ ~

myrinda
07. 02. 2001
Dát tip
taky neni spatny....

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru