Poslední přání

    Poslední přání

 

Den co den chodím jak tělo bez duše,

nejím, přemýšlím, nespím a stárnu,

ve škole propadám, vidím jednoduše,

že nic mě nečeká, život mám vtahu.

 

Kdo mi to udělal, kdo vzal mi duši ?

Proč moje srdce už tolik nebuší ?

Vrať mi naději, vrať mi můj život !

Vzala sis něco, nemělas důvod !

 

Já chci jen žít, milovat znovu,

chci jen lásku, kterou jsem znal.

Prosím Tě, pusť mě zas na svobodu,

polož ten nůž, nebodej dál.

 

Studená ocel v srdci mě pálí,

slunce zapadá - svět náhle tmavý.

Naposled, naposled myslím pak na ni,

na její oči, jež život mi vzali.