Poslední sbohem

Vstáváme do zas jednou do tmy,

do slábnoucího deště...

Když ráno mizím ti z postele

i přes tvoje ještě...

Utekla sem

a v ulicích teď bloudím

mezi močály zapomění...

ještě počkám na zatmění

a deštěm vlastních slz

jej smyji z nebe

jako tvé dotyky smyla jsme

ze sebe...

Nebude už další něha

oblékám si bíle roucho

pálím mosty, stavím zdi

Když anděl s ďáblem ulehá

jdi

a zavři za sebou navždy dveře

ticho, v klášteře...

Vzdávám se všeho

už nebude bouřlivý let

mám zlámaná křídla

víra v Něho

snad spasí tenhle svět...

Agnus Dei, qui tolis peccata mundi, miserere nobis..

Amen