volná vášeň

zašij mi díru v oku tvůj ledový klid to musí umět
krok po kroku tahám tě k potoku v uších ti sliby budou šumět...
umíš mrazit smysly máš na to gesta takového cvičeného odporu
tvou manipulací je mrazík
zastavit čas umí děda mráz pak maže oběť sazí
hlavu do vody vrazit nádech do vzduchu a smích
opakovat unavit a zaledovat




píseň sochy:
lidé chtějí být krásní chladně postindustriální krajinou se nadnáší a každý jejich směr je předem jasný a čím přesnější tím jasnější jejich iracinální realismus jejich přemrštěné vše
..že vědí kam kráčí
..oni tam dojdou
apokalyptická krajina těl která můžou být téměř nahá proč by ne
mezi nimi se potulují zrůdy
a také ramena mezi snem a popelem



asi tě svléknu a neobléknu

nebaví mě nelétat vrtulníkem

nad krajinou zčeřenou tikem

periody obrody a periody změny

každá shoda je nová a hledá svá slova

tavím tvé vtělení do svých šlach
rozběhám je

---