Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

0:23 po půlnoci

26. 12. 2005

1791

Autor

America

kostkovanym cukrem kreslíš

mi nahost ve tváři, tvý oči nejsou

slánkou ale sládkou, potají nosíš

polštáře po kuchyni, sprejuješ vlastní koupelnu

sháníš baterky pro lásku a

občas pláčeš, protože nevíš

jestli i přes těch tisíc pohledů

s velbloudama

nejsi někdy sama

cizí žena

ve svym

pokoji

Není to úplně ono, ale mně rozhodně zaujaly ty příměry: potají nosíš polštáře po kuchyni, sprejuješ vlastní koupelnu.. Ty polštáře nějak nechápu, ale docela to na mně proto působí. Koupelna se sprejuje antifreshem proto, aby nesmrděla, deodorantem proto, aby voněla a savem stropy proto aby neplesnivěly. Co si mám vybrat? Mé rozpaky pro mně udělaly tuto báseň velmi zajímavou - T