Na poušti s Malým princem,

zákoutí New Yorku prošla jsem s tygrem,

ale kde tebe hledat mám,?

s kým si to po nocích povídám?

 

S tvojí jizvou, tou pod bradou,

stíny snů kolem mě jen tak jdou

a jistě mi prominou,

že šla jsem za jinou…

 

a pak si jen tak v klidu,

setřu z prstů vinu,

a Vršovice projdu za hodinu,

všechno ti povím, na rovinu..

 

Pak na poušti pod písečnou dunou,

přiznám si, proč byla jsi chybou

a tygr proč se odvrátil, skrytý v řasách tvých,

proč ti malý princ rád sedával na dlaních..

 

Kvůli té malé jizvě…ano..přesně tam,

Bože, co ti to povídám,

nemohu za to, ale je to přesně tak,

nešlo to..tys byla učitel, já byla žák..

 

A škatulkovalo se do zblbnutí,

jenže my už nejsme děti!

Chtěli jsme, toužili…mezi nimi já..

bezhlavě toužící po ženách…

---