Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDuha
04. 01. 2006
2
0
868
Autor
VPolackova
Barevné prameny na nebi se setkají,
po dešti vyniknou na obloze denní.
Vlastně se ani moc neznají,
tak často zas duha u nás není.
Mokro po dešti, vzduch vlhký jest,
po kapkách v hlíně jamky zbyly.
Lidé to nepovažují za nějaký trest,
vždyť kapky jim obživu zachránily.
Jen Noe se do deště opravdu bál,
když na arše své se plavil.
Na lodi tuze na Boha lál,
byl však rád, že se zachránil.
Zvířata s ním zachránila svět,
ale to už je mnoho tisíc let.
po dešti vyniknou na obloze denní.
Vlastně se ani moc neznají,
tak často zas duha u nás není.
Mokro po dešti, vzduch vlhký jest,
po kapkách v hlíně jamky zbyly.
Lidé to nepovažují za nějaký trest,
vždyť kapky jim obživu zachránily.
Jen Noe se do deště opravdu bál,
když na arše své se plavil.
Na lodi tuze na Boha lál,
byl však rád, že se zachránil.
Zvířata s ním zachránila svět,
ale to už je mnoho tisíc let.
Jen Noe se do deště opravdu bál,
když na arše své se plavil.
Na lodi tuze na Boha lál,
byl však rád, že se zachránil.
- ulítává ti frázování, takže to pak "kulhá", když to čteš nahlas... plavil a zachránil... hluchý rým, navíc to zachraňování se ti pak vzápětí opakuje.
Zbytek moc hezký, takže: nespěchej tolik, vracej se k napsanému a zkus to trošku vybrousit, bude to pak mnohem mnohem lepší. Stačí sem dát jednu báseň za čas, ale víc "hotovou", řekla bych.
za ten zbytek ale rozhodně tip ano