Hvězdy

Jen prosím zpomalte a nechte slova doznít.

S zakloněnou hlavou
tiše šeptám
prosby a přání

K zářícím tečkám
ne nepodobným duším
na které vzpomínám

tiché lampy zářící
nad černou oponou
divadla života

a tak oslněn tím množstvím
neuvidím zhasínat
tu svou

a přece vím
že jednou
jen jednou

až zase něčí hlava bude zakloněná
na divadle noci
to jedno světlo zhasnou

už se nebojím
byl jsem vším
trávou i větrem

sluncem i ledem
srnkou i vlkem
a hlavně

hlavně člověkem

---