Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJá
30. 08. 1999
0
0
1937
Autor
Count
Dýkou podřezávám hrdla panen,
slintám při tom rudou krev.
Muž na kříži mnou často býva haněn,
na nevinných vybíjím si svůj hněv.
Jsem ďábel zplozen z lůna ženy,
jsem nenávist co nechává se volně plát.
Vrata kostelů zůstaly mi navždy uzavřeny,
jsem rád.
Jsem opium pro ty, co odmítají věřit v boha,
dogmatem mocnějším, než je celibát.
Jsem bolestnější nežli useknutá noha,
ať upadnou vám ruce, až začnete se křižovat.
Jsem vražda, kterou z blízka zřely děti,
jsem násilí, frustrace a civilizace té děs.
Všichni dobře znáte moje jméno.
Tak zakřičte ! Zakřičte ho do nebes !
Jsi to opravdu ty? A mám křičet? Proč - obhajoby není třeba, on taky ústa neotevřel, i když jsi ho haněl, stále tě miluje a já v něm...
Sme si tak rikali Cucoradem, a uz je to dost davno, ze v tobe prece musi neco bejt, kdyz ses nas kamos... no a su rad, ze sme se nemylili.. a vubec nejde jenom o basnicky...