Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sebojím se ...
10. 01. 2006
3
0
3256
Autor
Diotima
Táto!
bojím se zas smrti
ne té své
ale tvé
znovu obchází
nás
tady by měl člověk mlčet a ne se dohadovat, přeji vám oběma hodně síly.
je to egocentrický, protože to JE egocentrický, stačí, děvče? ...
upřímnost za upřímnost ... a pak - i my obě zajdem, a kdo
štěkne po našich slovech? :-) hodně zdraví a štěstí!!
svou reakcí mou kritiku potvrzuješ, zdá se ... neoplatila jsem, jen jsem ti věnovala taky trochu svýho času přečtením tvého dílka a vyjádřením svého názoru, pravda na stejné úrovni citlivosti, jakou jsi svůj názor vyjádřila ty ... nic víc, nic míň ... dík
ceder_john
10. 01. 2006ceder_john
10. 01. 2006ceder_john
10. 01. 2006ceder_john
10. 01. 2006
co chceš - zkrvavený hnáty do prologu, pak tě to přesvědčí? strach a smrt a miniatura jsou jednoduché záležitosti ... a pak taky...puberta je svinský období, kdy člověk ještě hovno ví!
zní to teda strašně...ale jak hezky se dá vyjádřit smrt...hmmm asi tě pěkně seru co? jestli si nám ale chtěla sdělit že hovno Víš...
díky, ženo! ... zdá se, že mě místní puberťáci chtěj dnes rozsápat na kusy i s mým smutkem ...
nejsou moc citliví ... to mě mrzí ... nojo, všechno je pro ně jen virtuální hra ... tady slov ... tralala ... no nic, dík :-)
Mrazí z toho ... též držím pěsti.
diotima: nezlob se na ty, co nerozumějí, že tohle není virtuální hra.
jagara: dumal jsem nad tvou poznámkou ... a dostal jsem se k hlubokým filozofickým otázkám. Co je to poezie? Kde vzniká? V hlavě autora? V klávesnici? Nebo až v hlavě čtenáře? Může něco zároveň být poezie (třeba pro autora a některé čtenáře) a nebýt poezie (třebas pro jiné čtenáře)? A kdo to rozhodne? A proč nám vlastně na tom tak záleží?
Děkuju za podnět k přemýšlení.