Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seThe Commitments
Autor
Zlý_wětry_vod_řeky
-dobré skoropozdě,
vážení pozůstalí
i Vám slečno.
no, ano Vy, vážená,
v poslední řadě,
s překrásným obličejem, svůdným úsměvem
a voňavými vlasy-
(..a nehlaste se všechny..)
přečetl jsem si encyklopedii vesmíru,
a vypil tři hrky čaje a půlku kafe,
-portýrům
prý občas zdá se
sen o mlhovině Růžových krabů
a o zajících na víně-
kam se na ně hrabu,
když životem lehce ovíněn
ulehám-
-pojďte blíže, slečno, nemějte strach
to jen na pódiu -již skoro jako na marách-
sedí starý škrábal na židli,
bílý a stočený jako Kiplingův hadí král,
je to již dlouho, co mu pocit jako oběť nabídli,
dávno tomu, co si na něm se slovíčky hrál.
svět již dlouho neviděl jak se emoce zmítá v křeči,
jak je jedem -když se za ní pomalu zavírá brána-
naposledy lámána a ohýbána.
jen máloco předčí
královo pa-no-Ráma
z krve, údú a vlasů.
pryč jsou řádky dávných časů,
přistup blíž, jen blíž, krásná mladá,
uchop hada
do dlaně
a prsty rozevři mu tlamu
-háďátka svíjící se ve vaně,
nástroj to tolika paní a pánů,
konečná pro tisíce osudů-
pošimrej na dásních
krále bez zubů-
napsal jsem knihu veršů, pohádku, vyspal jsem se s krásnou ženou,
a viděl na vlastní oči pevnost Akku,
na rozloučenou
-a taky proto abych měl o čem povídat sv. Jiří, vrahovi draků-
objednám si v zapadlé dublinské hospodě pivo,
a jelikož vím že nic by nebylo krásné, žijíc věčně,
zvednu vrásčitá víčka -pravda, trochu slzytečně-
a podívám se naposled na staré, dobré deportivo
co pomalu umírá a již jako na smrtelné posteli třese se-
smrt je prý černá,
přesně jako pinta guinesse