...

Je neděle.

I Bůh měl volno,

tak proč ne my.

Čas se vleče,

teče po horoucích

rtech a stéká žlábkem

mezi ňadry

snad do údolí.

Je neděle

i houpací křeslo

se houpe jen tak,

kdyby náhodou...

A já se s každým „tik“

propadám hloub

se propadám

kamsi

hloub

hloub

hloub...

hraju si s ozvěnou,

když bez tebe je všechno tak

dětinsky naivní...

Je neděle.

Tikám si.

Snad blýskne se na časy,

vzduch ukapává lepavě po tvářích

a v srdci mi duní hrom...

Je neděle.

Lapám líně po slovech

a hřmím...