a bylo nám zima na srdce víš tak krvavě obnažený

ale pěsti uměj hřát a mrazivá aura pohltí

úplně každej bolestivej výdech

trochu se uspěcháme a budeme zadejchaní

usmála jsi se a nedokončila ten pohyb

ruky kterej zasahuje víc než ty hluboký

hluboký zvířený černočerný moudra

zvířecích zorniček "ale kdyby nebylo to,

nebude ani tohle" já vím ale existuje větší jiskra

"já vím"

a větší žár jen když jiskry už nejsou a vyhořím

naše křídla postříbřený azbestový krovky

naše zimy v úplně cizí kůži úplně

naruby

a pod podlahou leží mý nejhnusnější vnitřnosti

věci co tíhou už nedokázaly zůstat v prachu

možná se cejtim tak vysílenej a průsvitnej

a navždy už vím jak chutná její smích

a že nejde odnaučit se jí smát

skrz vymlácený zuby

takový okna do bořících se sychravejch zdí

a jazyky se v ohni spojujou a tančí

jazyky propojují

v číších jedu

přikusujem nejkřehčí kousky masa

nasládlí hořkostí věčnejch halucinací

nezapomínat

nikdy se nikoho na nic

nepokusit zeptat

nikdy už nepromluvit

nikdy už nepohlédnout do noční oblohy

ten měsíc

neexistovala sdělitelnější pravda než ta

vymlčená