Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePro pocit marnosti
18. 02. 2001
3
0
3619
Autor
Zolo
Pro pocit marnosti píšu báseň
Než usnu, abych si poznamenal
Že o lásce přemýšlím
I o tom, že nestíhám
Všechny ty důležitý věci
Jako je láska, jako je přátelství
Být ženě oporou a zahrnout ji růžemi
Jsem vděčný za slzy
Za to, že mi přicházejí říct
Že srdce mé ještě z kamene není
Byť z ocele již ano
Celé mé žití
V jak krátkou báseň se dokážeš vejít!
Vždyť nakonec žiju snad pro ten pocit jen
A to je všechno, co tu možná zbyde
Ze všech těch věcí, těch skutků
Z toho pachtění
Ani ne vzpomínky, jen pocit
Než usnu, abych si poznamenal
Že o lásce přemýšlím
I o tom, že nestíhám
Všechny ty důležitý věci
Jako je láska, jako je přátelství
Být ženě oporou a zahrnout ji růžemi
Jsem vděčný za slzy
Za to, že mi přicházejí říct
Že srdce mé ještě z kamene není
Byť z ocele již ano
Celé mé žití
V jak krátkou báseň se dokážeš vejít!
Vždyť nakonec žiju snad pro ten pocit jen
A to je všechno, co tu možná zbyde
Ze všech těch věcí, těch skutků
Z toho pachtění
Ani ne vzpomínky, jen pocit
I ocel se zeleň může ještě proměnit,jen najít toho správného člověka,který by mu vyvolal všechny city.
čtu to už podruhé ba potřetí líbí se mi to ale nevím proč?
Zajímavý
TýAjPý
Líbí se mi to jako báseň. Jako pocit moc ne, protože tohle moc dobře znám z dřívějška.
dobrý
Ano! To se Ti povedlo, povedlo, povedlo!!!
Prostě skvělé!!!
Jsem ráda, že ses objevil i na těchto vlnách a vlnkách ;-)))
típí*