Dětství

Oceán bez vody, poušť bez písku

....mrtvolný puch

.....v dutině ústní

zvednu telefon: Haló, tady já, zprzněný duch

odpověď: Usni!!!

Matka jak přízrak hnala se krajinou

znavené smrti zběsilý cval

.....v pravé ruce opratě

a v levé samopal

A slzy spojily se v proud

na špinavé zácloně, kde vřískali sokoli

já chtěl aspoň koně zasáhnout

když smrtku to nebolí

Mířila na mne a já na ni

fakt to byl samopal (jakýpak mop!!?!)

a přísahám, že od Goebelsových dob

to byl náš největší klid zbraní

A pak mne institut

obvinil z vraždy

a duch ...(ten liliput)

oněměl.....

navždy....