Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dopis do Itálie

22. 01. 2006

2496

Autor

Nickyx

Ty víš...

Ptal jsem se nebe,

Ptal jsem se stromů,

Ptal se sám sebe,

Kdy vlastně vrátíš se domů.

Kdy už nebudu sám,

Kdy místo Tebe nebudu muset objímat peřinu,

Prosím, vrať se než něco si udělám,

Bez Tebe určitě za chvíli zahynu.

Vím, zní to asi jak vydírání sprosté,

Já to tak vážně nechtěl,

Snad už v nic víc nepřeroste

Ten můj dnešní úděl.

Chci jen, abys věděla,

Že dokážu žít bez Tvého těla,

Ale bez Tvé duše ne,

Bez té duše neporušené.

Nyní abych litoval,

Že se ze mě nestal Ital.

Moc, moc, moc Tě postrádám.

Něco Ti šeptá: „Nevěř těm pohádkám!“.

Ale toto nejsou pohádky, to je pláč mé duše.

Prosím…..

Nickyx

13. 02. 2006

Dát tip

já vím, je to blbost, já tu jen dal tvrdou realitu, nechtěl jsem nic přidat, nic ubrat, takže se mi ta forma nepovedla...dík moc za objektivní názory :)))

Usmáty_autor

13. 02. 2006

Dát tip

aj nabudúce...veď aj ty ma môžeš skritizovať až na kosť...;D

mal by si vylepšiť aj svoje rýmy...lebo by si nemal robiť príliš veľa rýmov s rovnakými slovnými druhmi...a ak tak tam dať iný pád či číslo...oki? začiatok bol fajn...ale potom to už boli len obkeci toho začiatku...a ešte úplny koniec bol fajn...(Něco Ti šeptá: „Nevěř těm pohádkám!“. Ale toto nejsou pohádky, to je pláč mé duše. Prosím…..)