Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDÍKY
20. 02. 2001
4
0
2781
Autor
zolli
Upiluj rohy mýmu rouhání.
Mojí obnaženou hruď šlehni...
ŠLEHNI!
Za všecky rány který jsem rozdal.
I SOBĚ
Na zaťatou pěst
odkápla
kapka krve
KAPKA LÁSKY!
zolli, nejsem vedle, já tomu rozumím, ale věřím, že láska se obejde bez krve i takhle... že to jde jinak...
Fali ja si to nevymyslela to je axiom, vo kterym se muzem dohadovat, ale i tak zůstane axiomem. ;o)
Fali
Jses vedle!
Precti si Marigolda,
a ta moje basnicka? Je to o krvi, ktera miluje! A odkapává na nenávistí zaťatou pěst, aby ji rozevřela k pohlazení..
Krásné, ale dojem mi trošku kazí ten hovorový tvar v prvním verši. Ani ten mi však nezabrání tipovat.
Čtu to pořád kolem dokola... očichávám to jako hladové zvířátko, ale bojím se ochutnat... víš, jsem možná naivní, ale já věřím, že láska jde jinými cestami... za rány sklopit hlavu, ale nesplácet je krví... a tak...