Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Tvá Gazelka

22. 01. 2006
2
0
437
Autor
Tvá_Gazelka

S poděkováním a omluvou všem ženám (a mužům), které (kteří) se podílely (-i) na mém „nalezení se“… A, ač věděly jsme, že vztahu dočasu, o — s naší krví — trní, další jsme ranit nechaly…


|||-_-|||

 

Únor…

Již druhý…

…bez Tebe!

Únor, když jsme se potkaly a já nebyla sama
a já nebyla doma (má láska nebydlela) a…
nevěděla,
            že mne ( … ji? … ) ukradneš,
                        uhraneš,
                                    uneseš
(tak samozřejmě, beznadějně, tak ráda, tak poprvé?)

…ve Tvých rukou,
            Tvýma rukama
                        konečně vytvořena!

Tvé ruce mé,
mé ruce v Tvé,
já celá Tvoje,
Ty CELA moje.

Doposud.

Ač…

Ač zatoulané Gazelky se střílejí a Tys mne nezdržela

A už nejsem tak plná?
            sebe Tebou
            Tebe sebou
                        Tvá… za nás obě… Žena

Ten dar,
            tím obdařena,
                        se těžko
                                    nese s jinou

Proč jsi mne nedržela?

Gazelku vyplašenou…

 

 


větroplach
11. 04. 2006
Dát tip
"Tvé ruce mé, mé ruce v Tvé, já celá Tvoje, Ty CELA moje" trochu jak modlitba, trochu jak zaklínání, jako by vánek zlehka omotával a spoutával ...není poznat kde jedna začíná a druhá končí, prolínání,... nechal jsem se uhranout,.. krásná..gazelko gazelám cely nesvědčí, tak přivolej lovce co tě pustí na svobodu.....a pomůže ti nést břemeno...daru

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru