Mozková mrtvice

Mozková mrtvice 14.07. 2002

Pamatuju si příliš málo věcí
na které bych mohla časem vzpomínat
třeba i s Tebou....
Pamatuju si příliš málo věcí
z dětství....
Ale mám jednu fotku
jednu z těch černobílých
co zachytí
(vysadil jsi mě na koně
tehdy jsi ještě mohl všechno)
víš....nevíš....
Nikdy jsem si s Tebou nedokázala povídat
dlouho tak jak bych chtěla
Naše občasné rozhovory
chápej mě zraňovaly-chceš vidět pyramidy
miluješ země nepřekonatelně vzdálené
(vždyť sotva dojdeš z pokoje do pokoje)
a mě tak bolí to že je neuvidíš
Jak bych chtěla poznat Tě-opravdově
Neumím se Ti dívat do očí
Neumím za Tebou chodit
a neumím Tě pochopit
(propastný rozdíl dvou generací?)
Připadáš mi děsivě sobecký
když musí být po Tvém-vždy
když nemyslíš na druhé
víš oni by taky chtěli žít
a Ty to už neumíš?
Z manželky stal se Ti otrok
Tvých přání
Tvých pošetilých nápadů
snů?
Tvých agresivních výstupů
Tvých pokusů byt opět zdravý....
Před čtrnácti lety říkali že zemreš
velmi brzy....
stále žiješ....
a říkali Tvé ženě ať si Tě nebere domů
že budou se Ti střídat nálady
návaly vzteku....ničení a hádky
jako by jsme za to mohli....
ale ona Ti obětuje celý zbytek svého života
(žena jež zaslouží vědra přetékajících úsměvů
spousty pohlazení utrápených usoužených dnů....)
Před čtrnácti lety Ti nevěřili
měl jsi zavřít oči-navždy
ale jsi jen????ochrnutý z jedné strany
mrtvá ruka mrtvá noha

---