A ruku mokrou v medu...

Chtěl bych ještě jednou zažít tvoje promáčený džíny
tak jako tenkrát před lety když bylo kolem nuly
takže zhruba tolik jako nám
Chtěl bych ještě zažít ty plný dlaně vlasů
který voněly jako med a zdaleka ne tolik
jako zbytek tvýho dusnýho já
v tom sípavým světle mojí lampy
který tě čeřilo jak kruhy na hladině
který tě iniciovalo do mýho vtipného života
tak jako tvojí ségru - jak tvoji sestřenici
A všechny jste byly medový
Ta konzistence vás sakra vystihuje
Tys byla ten z květů lípy a akátu
- táhla ses mi sladce od jazyka
a já se lepkavě topil v tý cukrový vlně
který jsem měl plnou pusu i prsty
Ze stejný doby ještě vzpomínám
na med z lučního bejlí a na divokost lesních včel
ale ta vůně stromů plnejch mízy
kterýs měla plný svoje štěněcí voči
ta se mi v dnech mrazivejch vybaví jako nic
jako to nic kterýs vážila když jsem se s tebou točil po pokoji
jako to nic který mi zbylo v ruce
když jsem tě v počasí kolem nuly doprovodil –
tak jak se sluší a patří – jako vzornej chlapec
pěkně až před dům a se zájmem sledoval
jak vopatrně našlapuješ mezi spáry chodníku
který mi tolik připomínaly můj pokoj

---