Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pomocí kouzelné věty?

24. 01. 2006
0
0
3478
Autor
pepička15

„Haló! Je tu někdo? Slyšíte mě někdo? Támhle někdo jde… Pane, počkejte prosím! Ano, pane, vy! Prosím Vás, nemohl byste mi poradit? Vypadáte tak moudře, už jste toho určitě hodně zažil a tak byste mohl znát kouzelnou formulku, kterou tolik potřebuju. Hledám ji už léta, ale pořád ji nemohu najít… Asi neumím hledat… Aha, vy vlastně pořád nevíte, o co jde, že ano? Není to nic složitého… Zkrátka bych potřebovala poradit, jak jít životem a dotáhnout do konce všechno, co dělám. Ne, nemám teď na mysli věci, které mohu ovlivnit, jako třeba uklízení, psaní básniček anebo třeba řešení matematických úloh. To jsou věci, které mohu dotáhnout do konce vždycky, pokud přemůžu lenost a pokud budu mít dostatečně silnou vůli. Spíš bych potřebovala poradit, jak zdárně dokončit to, co nezáleží jenom na mně. Určitě na to musí existovat nějaké zaklínadlo nebo něco takového! Jinak by přeci nebylo možné, aby se někomu podařilo dojít k cíli bez větších problémů a někomu by se to nepovedlo, ani kdyby potil krev! Ach jo… Pane, víte už, o čem mluvím? Aha… Vy pořád jenom tušíte,co? Zkusím vám vysvětlit, co vlastně hledám, ještě trošku jinak, mohu? Představte si, že máte kytaru, máte ji strašně moc rád a proto se jednoho dne rozhodnete, že jí vyměníte struny. Určitě si to zaslouží! Bude to pro ni odměna za to, že  při vás stála v dobrém i ve zlém. Vyndáte ji tedy z obalu, pozdravíte ji a začnete pomalu sundávat jednu strunu za druhou. Vždy, když jí nějakou strunu vezmete, tak jí hned dáte nějakou novou. Nejdřív vám sice trvá, než zjistíte, jak strunu správně uchytit na kobylce, jak ji namotat na kolík, ale nakonec na to přijdete. Trochu se zapotíte, než vyměníte všech šest strun, ale když už to máte za sebou, oddechnete si. Tím to však pro vás dva ještě nekončí! Teď přichází to nejdůležitější – musíte kytaru naladit, znovuobjevit její hlas, potažmo i její duši. Vezmete si proto k ruce ladičku, prohodíte s kytarou pár slov a zkusíte naladit basové éčko… A  najednou, bez jakéhokoli varování praskne struna… Ale proč? Co jste udělali špatně? Určitě nebylo všechno stoprocentní, ale proč to muselo skončit takhle? Po chvíli se na onu pochroumanou strunu podíváte ještě jednou, ale už ji nevidíte tak ostře jako předtím. Vstoupily vám do očí slzy… Proč se to muselo stát zrovna ve chvíli, kdy už jste byli tak blízko cíle?“


pepička15
27. 01. 2006
Dát tip
anýzku, ty víš, jak člověka potěšit:) a propo: pročpak jsi včea nedorazila?

Anyz
27. 01. 2006
Dát tip
erm no zni to asi divne ale nejak se mi nechtelo na ples a pak uz ja ani nevim :) jak ses mela?

Anyz
26. 01. 2006
Dát tip
no dokonce soou to i dlouhy reakce a to se jen tak nevidi a tady napad byl rekla bych :D jen tak dale ze

Anyz
25. 01. 2006
Dát tip
tak ahojky slecno :D usmej se vsem nam de spoustu veci spatne resp.vubec nejde jenze s tim asi nic neudelame, kdyz se to opakuje meni nas to a spoustu z nas to nakonec vzda a radsi uz nic nedela ale to je opravdu spatna cesta, ne ze bych ja zrovna byla ta ktera muze neco rikat ponevadz vzdavam snad uplne vsechno ale co stejne je lepsi rict tohle nez ti rict na vsechno se vykasli :D no v dilku jak jagara napsal(a) ten priklad neni uplne nejstastnejsi respektive asi uplne nevystihuje co si myslela ale na druhou stranu to ma opravdu neco do sebe jak uz si rekla dyz si clovek predstavi ze kytara je clovek :) no me osobne dost potesilo ze si napsala povidku i kdyz mikro a mozna castecne uvahovou ale je to neco jinyho :)

pepička15
25. 01. 2006
Dát tip
děkuju:) myslím, že mi minipovídečky sedí literárně víc než básničky,ale když není nápad, tak to nevytrhne žádný literární žánr:)

pepička15
25. 01. 2006
Dát tip
jsem ráda, že ačkoliv jste mi zatím napsali jenom vy dva, tak že jste vůbec napsali, že vás tenhle textík vyburcoval k přemýšlení a nějaké reakci... děkuju!

pepička15
24. 01. 2006
Dát tip
jagara: máš pravdu... taky mi to došlo...ale až poté, co jsem si tenhle textík četla poněkolikáté... ale když se nad tím zamyslím, tak pokud přistoupíš na to, že kytara je člověk s duší a ty tomu člověku chceš poděkovat, ale uděláš špatné gesto anebo řekneš špatně jedno slovo, aniž bys to myslel špatně, a ten druhý ( kytara ) Ti za to vynadá , tak tě to překvapí a říkáš si: sakra, co jsem udělal špatně? a moh´ jsem tomu nějak zabránit?

pepička15
24. 01. 2006
Dát tip
jo, souhlasím s Tebou... nerada, ale souhlasím... ta moje rádoby povídka je spíš vyjádřením zoufalství nad tím, že ač se snažím, jak se snažím, tak pořád je něco špatně, respektive já mám pocit, že je pořád něco špatně a že ostatním všechno... to je názor idealisty ve mně... ale když se na tenhle pocit podívám racionálně, tak zjistím, že není tak zle, jak se to tváří... ale když převládnou emoce, končí to tím, že vezmu tužku, papír a něco napíšu... a díky za názor... jsem ráda, že ses u toho vůbec zastavil... :)

pepička15
24. 01. 2006
Dát tip
oprava: ... že ostatním všechno VYCHÁZÍ...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru