Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePopel
24. 01. 2006
9
6
2661
Autor
Neuwe
Popel mi padá na bosé nohy,
hoří mi domov, hoří moje roky,
planou má dlouhá léta mládí,
jen sprška májová mou hlavu chladí.
Hoří mi knihy, které četl jsem,
praskají skříně, v nich svazky středověké,
páchne kouř sírou, shořel mi můj sen.
Já, dítě, po stu letech nedospělé.
6 názorů
sestricka.slunicko1
24. 04. 2007
To je dobře - mám pocit, že Tvojí poezii pak dává větší volnost:o) z vázaného mám pocit, že Tě trochu svazuje..
Spousta vinikajících obratů:o)ovšem, řekla bych, že volný verš Ti sedí mnohem víc:o) ale tip*
podľa mňa či sa to rýmuje či nie je bezpredmetné...lebo má to fajnu myšlienku*
_Rebelka11
25. 01. 2006
až se nohy a roky budou rýmovat, jakož i nedospělé se středověkými, bouchnu šampáňo. paudón, ale když teda stojíš...
Pěkně napsaná, zajímavé metafory.... shořelo dětství, ale někde v popelu je jeho jiskřička, kterou nenecháme vyhasnout..... TIP
popravdě někde mi ty veršíky trošku nedomykají...je to hezké, ale pár věcí mi tam nesedí...ale zase se líbí ten obsah a to hodně...*za obsah
*
(nejdřív sem chtěl zkusit dát takový ty hvězdičky jakože ten tip aa pak zas v klidu vodejít)