Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sev tramvaji
25. 01. 2006
2
1
1375
Autor
Er
"... ach ano, už si vzpomínám... pan učitel... " potěšeně se usmívám
" zprvu jsem myslel, že snad jste herec z nějakého dávného filmu... "
i on se usmívá: "... víte, ale já jsem v žádném filmu nikdy nehrál... " a jeho tvář je jakoby vážná a zdá se i malinko ustaraná
1 názor
vracím se...
některé jakoby bánální fragmenty každodennosti mohou být tunelem k samotě toho, kdo se bedlivě dívá, protože jeho oči jsou jedinou škvírou, jak popatřit vně - v táří tvář neznámému a on sám je jeho výlučným protějškem, dokud se onen tunel nepromění v nekonečnou louku života...
:-)m.
Zuzulinka: :)))
Er: pro tvá dílka platí dvojnásob, že krása je v očích toho kdo se dívá. Mystika má jednu (ne)výhodu... není na ní nic obdivuhodného.. a proto se těžko kdy stane Slovem, které ukazuje cestu... Tvá báseň je "jen" obyčejnou cestou... a proto není důležitá.. význam jí dává až ten kdo po ní kráčí, kdo se jí dotýká... :)
V tomto případě jsi Slovem ukazujícím směr cesty už ty sám...
..jak jen je pošetilé tvrdit, že nikdy nehrál v žádném filmu...stejně tak pošetilé, jako být učitelem..cožpak život sám, není jen film, co se odvíjí s cívky bytí..cožpak on sám není nám učitelem a my jeho žáci?
haiku v próze?
vydařená miniatura -
- na malé ploše špičky tančí celá tlustá káča významu
***!