hlavička

Oliheň v hlavě někdo dávno skryl

mrtvou kočku jsem nikdy nezabil

a přesto tu teď leží

                a  sněží

sněží

Drama jsou drobky na talíři

visuté oko mezi mříží

do cizího počasí

nádraží v dešti obíhá opička

ze ztraceného cirkusu

Těžko říci, zda chtěla jen 

poslouchat koleje

nebo v tom bylo něco hlubšího.

domácí rejnok mi rozsvítil žárovku

televize bliká a nikdo se nekouká

mávám rukama

jenže na koho

všechny ty krásné oči, které

jsem kdy potkal

se najednou rozkutálely

a já nevím kam

sám sebe odzadu

polykám...