Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Sobě

26. 01. 2006
2
0
842
Autor
bezmezny

sedím a snažím se brečet klávesnicí
snažím se z vás udělat kapesník do kterého se
je to jen hloupá snaha co vyprcha s příchodem rána
bohužel nejsem smutnej jen nejsem štastnej
přidržuji si kafe u úst a polikám jeho temnotu
s každým nádechem se dozvídám o nové vteřině
ve které se nejspíš ublížím tak málo
ve své chuti bych se nejradši snědl
ba co víc zašil bych se sám v sobě
nic pro vás ....mám vás rád
ale ne tolik abych vás snědl
pohodlně si křičím a bolí mě z toho ruce
má duše si počíta vteřiny
nic nebolí ale to nestačí


Eidam
27. 01. 2006
Dát tip
já se z tebe poseru :))) dávat vždycky stejný dílko dvakrát to je fakt mazec :))) *

zvedavec
26. 01. 2006
Dát tip
nic nebolí ale to nestačí áno, máš pravdu ale sú aj také chvíle (i keď nie som si istá, či som Ťa celkom pochopila, napíšem, čo ma pri prečítaní Tvojich slov napadlo..) povedala som si minule, že prečo by som sa mala pachtiť len za dobrými pocitmi, je to také, že mám z toho až zlý pocit, teda moja nepohoda napokon vyviera z toho, že chcem, aby mi bolo neustále dobre..takže som prijala, že občas je mi zle a občas sa cítim asi ako Ty teraz - nič nebolí, ale to priveľmi nestačí...pocit nenaplnenosti lenže aj tieto chvíle napokon pominú, a ak im nepripisujem priveľký význam, dostanem sa oveľa rýchlejšie k pocitu, že je tu niečo veľmi zaujímavé, pre čo sa oplatí žiť a teda odmietam honbu za dobrými pocitmi, skúšam i v tých nepríjemných chvíľach plnohodnotne žiť :)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru