Memento mori

     Včera jsem umírala a lidi kolem mě byli tak šťastní, všimlo si toho jen pár a hned ze mě dělali princeznu,

ke který se musí chovat jako ke křehký květince. Vždyť mám taky nárok umřít si kdy chci ne? Přišel on

a chytl mě kolem pasu, vsvětloval mi, jak mě tu chce mít, ať se vrátím, ať ho neopouštím. Držel mě za ruku,

objímal mě a ty jeho dotyky mě mučily jako smrtelná křeč. chtěla jsem vykřiknout, ať mě nechají všichni být

možná by mě někdo poslouchal. Ale pak jsem se na to vykašlala a moje duše si odletěla na výlet.