strašně rád bych se ti chtěl svěřit

strašně rád bych se ti chtěl svěřit,

postěžovat si,

ale nevím, jak tě sehnat.

a tak si tě jen tak představuju,

jak tu sedíš naproti

v mém kupé,

něžně se usmíváš a kýveš hlavou,

jako že mě chápeš.

zdá se mi, že zas tolik času ani neuběhlo,

co jsem naposledy viděl tenhle tvůj

andělskej úsměv.

nebo to spíš ten čas profičel tak strašně rychle.

ale vidím tě zřetelně a ostře,

akorát tvůj hlas si už nedokážu vybavit.

proto se právě usmíváš o trošku sladějc.

jo, zase mě chápeš.

příští zastávku vystupuju,

tak zase někdy brzy nashle, mami.